Obsah

Jednotka požární ochrany

.

Novelizací zákona o požární ochraně byla obci dána povinnost zřídit jednotku požární ochrany s názvem „Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Kočí“. Tato jednotka nemá legislativně nic společného se „Sborem dobrovolných hasičů v obci Kočí“. Jednotka je zřizována obcí a nemá právní subjektivitu. Obvyklé personální propojení tu ale je na 100%.

Deset členů SDH má s obcí uzavřenou dohodu o členství v obcí zřizované jednotce sboru dobrovolných hasičů obce Kočí. Členství v této jednotce požární ochrany dává členovi povinnost absolvování pravidelné lékařské prohlídky a odborné přípravy. V případě vyhlášení požárního poplachu se členové jednotky minimálně v počtu družstva o sníženém stavu (velitel družstva, strojník, dva hasiči) musí dostavit do požární zbrojnice, vybavit se ochrannými prostředky, dopravit se na místo zásahu s technikou a podle pokynu velitele zásahu se zúčastnit se záchranných a likvidačních prací.

Jednotka sboru dobrovolných hasičů je zařazena do kategorie JPO 5. To znamená, že je předurčena pro zásahy na území obce Kočí, od vyhlášení poplachu po výjezd k zásahu může uplynout maximálně 10 minut a povinným vybavením je motorová stříkačka.

V  roce 2009 byla naše jednotka (stejně jako ostatní JPO 5) vybavena pěti novými jednovrstvými zásahovými obleky Bushfire pro zásahy na volném prostranství a holeňovými zásahovými botami Špeciál. Tato bohulibá akce, financovaná státním rozpočtem, však vládě nepřinesla žádné výhody a tak její žádoucí pokračování (přilby, opasky, rukavice,…) nebude uskutečněno.

Jednotka je vybavena třemi požárními stříkačkami. Nejstarší je veterán z roku 1937 od firmy V. Ig. Stratílek, Vysoké Mýto. Stříkačka je provedena jako přívěs za automobil. Čtyřválcový čtyřtaktní motor je skryt pod kapotou, 4 sací hadice jsou upevněny na širokých blatnících a hadice je možné vést namotané na odpojitelném navijáku. Výkon čerpadla neznáme a odhadujeme jej na minimálně 1600 l/min. Údajně je to nejvýkonnější stříkačka, kterou výrobce vyrobil. Dělal v podstatě výhradně zakázkovou výrobu a cena 34 000 předválečných korun tomu nasvědčuje.

Druhým nejstarším strojem je přenosná stříkačka PS 8 z roku 1955 (také již veterán). Díky jednoduché konstrukci (dvoutaktní dvouválcový motor, vývěva na nespálené plyny) je spolehlivá a po opravě čerpadla plně funkční. Přívěs byl z důvodu nedostatku prostoru v požární zbrojnici zlikvidován.

Nejmladší technikou je přenosná požární stříkačka PS 12 s přívěsem. Tato stříkačka byla vyrobena v roce 1983. Zakoupili jsme ji za podpory krajské dotace jako repasovanou, ale repase byla provedena tak nekvalitně, že bylo stříkačku nutno svépomocí opravit (hlavně čerpadlo). Další opravy jsou prováděny téměř každý rok a PS 12 je tak udržovaná ve funkčním továrním stavu. I když ji používáme na požární sport, neprovádíme na ní žádné sportovní úpravy, jak je často zvykem. Stříkačka je tudíž použitelná ke svému prvotnímu účelu – čerpání vody a hašení požárů.